Tento druh skotu se jmenuje skotský náhorní skot neboli highland cattle. Původem je ze Skotska, je to velmi tvrdé, odolné a dlouhověké plemeno. Vybrali jsme si ho z několika důvodů.

 Výhody tohoto plemene:

• Jsou lehcí, takže svými paznehty louku nerozšlapou;
• Jsou velmi otužilí – mohou být celý rok venku. Podle zkušeností jiných chovatelů je i zbytečné jim nějaký přístřešek stavět, pokud mají možnost v létě najít kus přirozeného stínu.
• Přestože je to hovězí dobytek, není potřeba zde řešit inseminaci, je naopak potřeba mít plemenného býka ve stádě – sám si ohlídá říji.
• Porody zvládají celkem dobře samy a jsou to dobré matky.

Nevýhody tohoto plemene:

• Krávy nejsou ochotné se nechat dojit.
• Jsou celkově divočejší. Člověk musí být obezřetný – přesně ví, kde mají konce svých rohů.

Naše stádo se pase na 3 hektarové louce. Na jaře ji rozdělujeme na 3 díly a stádo postupně přeháníme. Vždy mají přístup do naháňky, kde mají svá napajedla. Louka se svažuje k jihu a po většině obvodu je obklopena lesem. I když nebylo jednoduché natáhnout oplocení pod stromy, naši tuři to ocení. Především v létě lehají zde, drbou se o ně a na rozpadlých kamenných zídkách si obrušují paznehty.

Celá pastvina je obehnaná „protivlčí“ ohradou. Jedná se o dřevěné kůly do výšky cca 180 cm, které nesou 5 řad drátu (0,2 cm) a jeden modrý ohradník. Původně jsme zkoušeli mít část drátů zvenku a část zevnitř, ale opravdu stačí mít venkovní jen jeden ze spodních drátů. Toto oplocení je natolik účinné, že udrží i nezbedná telata, která jinak ohradníky nebo pásky vůbec nerespektují. Nejraději totiž utíkají od matek a to alespoň do jiného dílu louky.