Celé naše „základní stádo“ máme samozřejmě pojmenované. Jako první přišly Mňamka, Druhá a Šílenka. Jejich dcery jsou Soňa a Máňa. V další generaci jsme si nechali Kuní, Viktorku, Johanku, ještě mladší jsou Mněhně, Polární záře, Turistka, Modelka, Ségra, a 1 další. Samozřejmě, že jména vybíráme podle jejich charakteru (měli byste viděl ty šílené oči Šílenky, když je v nepohodě, nebo jak zářila vlna Polární záře, když byla ještě jehně), jen Mňamka své jméno už měla. 😊 A beran je prostě Beran nebo Bručoun.

Stádo nerozdělujeme ani v době bahnění, ani neděláme odstavy jehňat. Beran je ve stádu pořád, své ovečky si hlídá a pozorně sleduje jejich říji. Proto nikdy přesně nevíme, kdy budou jehňata. Už se nám ale i stalo, že měla stejná ovce jehňata dvakrát za rok. Ovce rodí na pastvě, jsou samostatné a případy zmetání nebo mrtvě narozených jehňat se u nás zatím téměř nevyskytují.

Převážnou část krmení tvoří pastva. Paseme na menších plochách v elektrických sítích. Má to dva důvody. Zaprvé můžeme pást i v mladém sadu a ochránit tak stromky (dřevěné oplocení opravdu nestačí, opřou se o něj a spásají větve), využijeme takto každý kousek a zároveň pro následné sekání nedopasků, když sítě odstraníme, máme větší plochu, kterou lze přejet traktorem. Druhým důvodem je to, že trávu spasou efektivněji. Je s tím sice víc práce, ale mají pak šťavnatější krmi, protože některé části přepásáme i 3x za rok. I na velké louce paseme v menších dílech, tam ale ty díly tvoří většinou 4 sítě, tedy 0,25 hektaru.

1. Krásný pocit. Ovečky jsou kontaktní, některé se nechají podrbat a na pastvinách prostě vypadají dobře.
2. Maso. K tomu slouží potomci našeho základního stáda. Naučili jsme se zpracovávat jehněčí tak, že ve svíčkové vůbec nepoznáte, o jaké maso se jedná a pečené jehněčí jen s cibulí a česnekem je prostě skvostné.
3. Využití zbytků. Nevyužitelné vnitřnosti a kosti zkrmujeme drůbeží. Pro slepice je to velmi vítaný zdroj bílkovin a vápníku, který potřebují pro tvorbu vajec, perličky si také rády zobnou. Asi by si daly i kachny, ale na ty při jejich pomalosti většinou nezbyde.
4. Prodej jehňat na výpas nebo do stáda. V letošním roce jsme už měli tolik jehňat, že se mezi nimi dali vybrat hezké kusy na další chov. Odcházeli od nás jak na soukromé zahrady, tak i do většího ekologického stáda.
5. Vlnu. Zde zatím pokulháváme ve zpracování. Některou vlnu z našich střiží využíváme k zimní izolaci vodních zdrojů (velký pytel s vlnou opravdu zamezí promrzání). Také jsme zkoušeli využít nezpracovanou vlnu jako mulč ve Višňovém sadu. Půda byla hezky vlhká, živiny se postupně uvolňují. Jen tím, že jsme to zároveň obehnali pletivem proti okusu, jsme vytvořili ideální chráněné prostředí pro hraboše, kteří si v té vlně udělali svá hnízda.